Andrej Babiš na rozcestí a Česko i střední Evropa s ním
I přes své velké handicapy z minulosti může být Andrej Babiš nakonec kvalitním proevropským premiérem, který Česko pozdvihne. Teď to ale být nemůže.
Kategória: Susedia
Donald Trump bude pro (střední) Evropu problém. Otázkou je jen, jak velký
Všichni demokratičtí a jen trochu politici ve střední Evropě si přáli, aby americké prezidentské volby dopadly opačně než dopadly. Ne proto, že by Hillary Clintonová byla tak skvělá, ale prostě proto, že byla v tom dobrém slova smyslu předvídatelná.
Michal Kováč, prezident, jakých by dnes střední Evropa potřebovala víc
Jsou lidé, kteří vás v klíčových okamžicích svého života zklamou, pak ti, jež se zachovají podle toho, jak od nich víceméně očekáváte. Ale jsou i takoví, kteří vás dokáží překvapit. Michal Kováč, první prezident samostatného Slovenska, patřil mezi ty posledně zmíněné.
Kulturní kontrarevoluce může pohřbít summit EU v Bratislavě
Evropská unie začíná po britském referendu o vystoupení z unie připomínat rozpadající se říši Karla Velikého v dobách po jeho smrti. Vznikají regionální zájmové koalice, které se v novém poměru sil snaží získat pro sebe co nejvíc výhod a naopak to, co pro sebe pokládají za nevýhodné, zablokovat nebo oslabit. Unie se slovy jednoho bruselského diplomata „rozkližuje před očima“.
Ukázal to summit jižního křídla Unie, který do Atén svolal řecký premiér Alexis Tsipras jen několik dní po schůzce visegrádské čtyřky v Krynici. Tsipras navrhl na jednání v Bratislavě zcela jiná východiska, než zazněla od visegrádské čtyřky. Někde mezi tím stojí bohatý a prosperující zbytek Unie, kde však kancléřka Angela Merkelová jakoby nedokázala, nebo ani nechtěla převzít vůdčí roli a pokusit se po referendu uklidnit Unii rozbíhající se do různých stran.
Evropská armáda jako záloha pro případ vítězství Trumpa
Vypadalo to téměř jako úhybný manévr. Tři dny před návštěvou německé kancléřky Angely Merkelové v Praze český premiér Bohuslav Sobotka v hlavním projevu při každoročním setkání českých velvyslanců prohlásil, že by Česká republika na podzimním zasedání Evropské rady chtěla prosadit vytvoření unijní armády. A podle některých komentátorů tím „vytvořil téma“, které by při setkání s kancléřkou odvedlo pozornost od problémů kvót na uprchlíky, na nichž se Praha s Berlínem neshodne, byť české odmítavé stanovisko je daleko měkčí než Bratislavy a Budapešti, které dokonce rozhodnutí o kvótách žalují. Navíc myšlenku „evropské armády“ prosazuje i český prezident Miloš Zeman, takže je to jedna z mála věcí v evropské police, kdy mohou šéf vlády a hlava státu ukázat jistý soulad.
Vyrovnané skóre alebo očakávané zmeny? Volodymyr Hrojsman ako ukrajinský premiér
Keď Volodymyr Hrojsman hovoril o prvých sto dňoch svojej vlády, pripomenul, že tri mesiace sú príliš krátka doba na zhodnotenie doterajšej práce novej vlády. Podobné vysvetlenie Ukrajincov neteší, pretože podobne sa vyjadril aj bývalý predseda vlády Arsenij Jaceňuk o sto dňoch svojej vlády, a dnes je jasné, akým bol v skutočnosti lídrom. Navyše Jaceňuk bol známym politikom, čo sa o Hrojsmanovi povedať nedá.
Varšava může rezolucí o ukrajinské genocidě Poláků ve Volyni zničit vztahy s Kyjevem
Nová polská vláda Beaty Szydlo s předsedou vládnoucího Práva a spravedlnosti Jaroslawem Kaczynským v pozadí se rozhodla prosadit svůj pohled na události druhé světové války na bývalých východních územích meziválečného Polska za každou cenu. A to i za cenu zničení dobrých vztahů mezi Poláky a Ukrajinci po Oranžové revoluci, které začaly překonávat velice krvavou minulost bojů obou národů o etnicky smíšená území v bývalé Haliči.