Vyšehrad pod lupou, aj pod mikroskopom

Vyšehradská spolupráca sa teší podpore verejnosti vo všetkých štyroch krajinách, navyše nemá takmer žiadnych odporcov. Aj toto konštatovanie vyplýva z výskumu, ktorý realizoval bratislavský Inštitút pre verejné otázky v spolupráci s agentúrami na výskum verejnej mienky v krajinách V4 na jar a začiatkom leta roku 2015. Výsledkom je publikácia 25 rokov V4 očami verejnosti, a keďže posledný porovnateľný výskum sa uskutočnil ešte pred vstupom vyšehradských krajín do EÚ, aktualizácia dát bola veru namieste.

Read more

Evropa, i ta střední, má za sebou těžký rok. Ještě těžší ji však čeká

Ještě donedávna se nám zdálo, že tady ve střední Evropě bude míru naší spokojenosti s daným rokem určovat, kolik jsme dostali ten rok přidáno, jak se dařilo ekonomice celkově a kam jsme se o prázdninách podívali na dovolenou. V tomto smyslu byl rok 2015 ve střední Evropě zlomový. Otřes způsobený jakoby nekončícím proudem uprchlíků a migrantů, kteří se jak protrženou hrází valili do Evropy, a přitom neexistoval způsob je zastavit, znejistěl svět, v němž žijeme, více, než si kdo před rokem dovedl představit.

K tomu se přidala zpola úspěšná série atentátů přívrženců Islámského státu 13. listopadu v Paříži, která zdánlivě potvrdila oprávněnost obav, jež populisté nejen po střední Evropě rozsívali v souvislosti s „islámskou hrozbou“ přicházející do Evropy s uprchlíky. Černá dluhová díra jménem Řecko, která ovládala stránky novin až do léta, je nyní zapomenuta, a zdá se vlastně banalitou oproti tomu, co nám – ať už v našich myslích, nebo reálně – hrozí.

Read more

Dve tváre Poľska

Počas najbližších piatich rokov si v poľskom parlamente posedí päť strán. Po prvýkrát od pádu komunizmu sa však do parlamentu nedostala ľavicová strana. Po prvýkrát získala vo voľbách jedna strana parlamentnú väčšinu a bude schopná vládnuť sama. Zoznam „po prvýkrát“ by mohol pokračovať aj ďalej. Októbrové parlamentné voľby v Poľsku boli revolučné hneď v niekoľkých aspektoch.

Read more

Euro může rozdělit EU i Visegrád

Výškou státní podpory to nebude, protože to by jinak automobilka Jaguar svůj závod postavila v Polsku. Vyspělostí automobilového průmyslu nebo úrovní infrastruktury také ne, protože to by závod za 1,5 miliardy eur, který zaměstná tisíce lidí, stál zřejmě v České republice. Daně a odvody jsou ve střední Evropě přibližně všude stejné a podobně to už dnes platí o platech. Proto lze s poměrně velkou určitostí říci, že důvod, proč si koncern Tata pro svoji novou automobilku vybral právě Slovensko, je v tom, že Slovensko má euro, zatímco dvě jmenované konkurenční země ho nemají.

Read more

Česko zůstává euroskeptickou zemí. Euro tu ještě dlouho platit nebude

Nad Pražským hradem vlaje vlajka Evropské unie, prezident Miloš Zeman i premiér Bohuslav Sobotka sami sebe označují za proevropské politiky, hnutí ANO vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše je v Evropském parlamentu součástí silně eurofederalistické liberální frakce. Když však dojde na lámání chleba, jako nyní kolem Řecka či uprchlíků, chová se Česko téměř tak, jako kdyby byl prezidentem Václav Klaus a ve Strakově akademii vládla ODS v čele s Petrem Nečasem.

Read more