Zahraničná politika

Problém je nejen ve vůli Slovenska pozitivně se od zbytku Visegrádu odlišit, malé mezinárodní zdatnosti premiéra Matoviče a jeho nechuti nechávat příliš zviditelňovat se prezidentku Zuzanu Čaputovou, ale i v tom, že by k ráznějšímu distancování se potřebovalo podporu alespoň českého partnera.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová je už velmi zkušená evropská politička a dáma, která si velmi rozmýšlí, než něco řekne. Když Evropská komise projednávala s eurokomisaři před zveřejněním nový plán na celoevropské řešení migrace zpoza hranic Evropské unie, zvedla mi mobil v domluvený čas. Ale rovnou řekla, že je unavená a navíc řídí, takže rozhovor dělat nebudeme. Udělali jsme ho až o den později a odpovědi byly mírně řečeno diplomatické.

Za jeden z úspěchů vyjednávání Jourová označila, že v návrhu nového migračního paktu už nejsou kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl do členských států, tedy vyjma situace, kdyby se celý nový unijní systém zhroutil.

„Nechceme opakovat chaotickou situaci z minula, ale stanovit jasné kroky a pravidla. Vyváženost odpovědnosti a solidarity je důležitá, vytváříme nový systém migrační politiky v EU, který by tu s námi měl být hodně dlouho. Migrace tu byla, je a bude,“ řekla Jourová ve zmíněném rozhovoru pro můj domovský Deník, uvedla a dodala, že doufá v to, že se migrační krize z roku 2015 nebude opakovat.

Přestože bylo jasné, že právě tato věc, podobně jako možnost projevit solidaritu mnoha jinými způsoby, než jen přijímáním žadatelů o azyl z hraničních států jako je například Řecko a Itálie, vychází vstříc především Visegrádské čtyřce, žádné oslavné řeči Jourová nevedla. Na to svoji střední Evropu zná příliš dobře. „Tento plán je postavený na tom, aby byl příznivý pro všechny členské státy, ne jen země V4. Představujeme řešení pro migrační politiku, kde všichni něco získají, ale také musejí přijmout svůj díl odpovědnosti,“ uvedla česká místopředsedkyně Evropské komise. Dodala, že pakt migrace neznamená, že by EU přestala udělovat azyly lidem, kteří na to mají právo. Byla to důležitá připomínka, protože v některých státech V4 po roce 2015 prudce pokleslo udělávání azylů a výrazně se zpřísnily podmínky pro žadatele.

Nekonstruktivní Maďarsko

Jourová věděla proč to dělá. Migrační pakt ještě nebyl oficiálně zveřejněn a už se ve střední Evropě strhla bouře nevole. Jako téměř vždy v posledních deseti letech udával tvrdý protibruselský tón maďarský premiér Viktor Orbán. „Maďarsko je proti. Základní přístup se ještě nezměnil. Oni (Komise) by rádi řídili migraci, ale migraci nezastavili. Maďarský postoj je migraci zastavit,“ uvedl Orbán k novému návrhu Evropské komise, s tím, že kvóty obsahuje, jen je nazývá jinak. Znovu oprášil i svůj nápad na uprchlické tábory mimo hranice EU. Podle něj nikdo nemůže do EU vstoupit, aniž by měl povolení to udělat, protože jejich žádost o azyl byla přijata. Do toho okamžiku musí zůstat mimo území EU. Jenže je tu podle jednoho nejmenovaného vysokého úředníka Evropské komise jedna zásadní potíž. Nikdo je u sebe nechce a to ani za podmínky, že za to od Evropské unie obdrží vysokou finanční pomoc.

Na stranu Maďarska se už tradičně postavil i polský premiér Mateusz Morawiecki, který snad s výjimkou vztahů k Rusku drží se svým maďarským protějškem vždy ve shodě. Podobně tvrdě odmítl migrační pakt původně i český premiér Andrej Babiš, ale pak po jednání s Leyenovou a zřejmě i telefonátu s Jourovou trochu ubral páry.

Babiš řekl, že oceňuje, že návrh nepočítá s povinnými kvótami pro přerozdělování nelegálních migrantů, proti kterým se V4 dlouhodobě staví, a přichází na místo toho s flexibilnějším pojetím solidarity. „Určitě budeme připravení finančně podpořit tyto aktivity,“ řekl český premiér. A připomněl závazek z jednání V4 s Německem v Bratislavěm na jehož základě poskytnou státy uskupení finance na zastavení nelegální migrace Maroku i podobnou pomoci, kterou v minulosti Visegrád věnoval Libyi.

Matovič zastupovaný Babišem

Slovensko zastupoval z nepříliš jasných důvodů Matovičovy neúčasti právě Babiš. Matovič omluvil s odvoláním na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, což však ani z hlediska protokolu příliš nesedí, protože hostitelkou byla prezidentka Zuzana Čaputová „Pan premiér (Matovič) je také rád, že se nám podařilo prosadit, že tam ty kvóty nejsou. Ty byly nesmyslné od začátku. To zkrátka nefunguje a nebude to fungovat. Potřebujeme nyní najít řešení, které znamená zastavit nelegální migraci už na jejím počátku,“tlumočil slovenský postoj Babiš, jemuž k přípravě na zastupování Slovenska stačily dva telefonáty s Matovičem.

Leyenová jednání s Visegrádskou čtyřkou spojila s projednáváním přípravy na čerpání z velkorysého Fondu obnovy EU, který na střední Evropu pamatuje významnou částí ze 750 miliard eur přímé pomoci a výhodných půjček. Trochu rozdvojit se Babiš musel v diskusích se šéfkou komise o plánech EU na rychlejší snížení emisí skleníkových plynů. Tento plán Slovensko, které nemá zásadnější uhelné energetické zdroje, v podstatě nerozporuje, zatímco Babiš (a samozřejmě také Polsko) s ním zásadní problém má.

Každopádně Matovičova neúčast na důležité schůzce v Bruselu trochu vypovídá o nepříliš velkém zájmu slovenského premiéra o mezinárodní záležitosti. Nebyl to sice řádný summit, ale jednání s Evropskou komisí se týkalo mimořádně významných témat.

Je to Slovensku na škodu, i proto, že Babiš je pod velkým vlivem Viktora Orbána. Česko-slovenský tandem nedokáže vytrhnout z maďarského náručí, kterému výrazně sekunduje, ba často dokonce dominuje Polsko.

Ve skupině s nemocnými demokraciemi

Nejvíce toto propojení na Budapešť poškozuje Prahu i Bratislavu v debatách o dodržování právního státu a plánech na podmínění výplaty peněz z unijního rozpočtu. Ty se byť v oslabené kompromisní podobě dostaly už do závěrů letního summitu Evropské rady, který za evropské státy odsouhlasil jak nový sedmiletý unijní rozpočtový rámec, tak onen již zmíněný Fond obnovy.

Místopředsedkyně Evropské komise Jourová, kterou do Bruselu vyslalo z před šesti lety Babišovo ANO, už před historicky první zprávou o stavu demokracie v EU představenou na konci září ukázala zcela jasně na Maďarsko. „Pan Orbán rád říká, že buduje neliberální demokracii. Já bych řekla, že vytváří nemocnou demokracii,“ řekla Jourová v rozhovoru pro německý Der Spiegel. Zkritizovala také naprostou dominanci maďarských provládních médií a uvedla, že současný vývoj ohrožuje demokracii jako takovou.

Budapešť, která na podobnou kritiku reaguje stále agresivněji, začala okamžitě požadovat Jourové odvolání. „Tato prohlášení jsou nejen přímým politickým útokem proti demokraticky zvolené maďarské vládě, jež se stávají běžnými, ale i ponižováním Maďarska a maďarského lidu. To první je nevhodné, druhé nepřijatelné,“ uvedl Orbán v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a požadoval, aby byla Jourová odvolána ze své funkce.

Dostalo se mu od Leyenové odpovědi, že za Jourovou stojí. Ostatně zpráva o stavu demokracie a právního státu v zemích EU, kterou Jourová poslední zářijovou středu přednesla, jasně ukázala na Maďarsko a také Polsko, jako na dva nejproblematičtější státy.

Její zpráva ale kritizovala i mnohé jiné státy, například Bulharsko a za pomalé odstraňování korupce a nejasné vlastnictví médií i Českou republiku. Nevynechala a ani nemohla vynechat Babišův střet zájmů, vyšetřovaný Evropskou komisí a jeho do nekonečna se táhnoucí vyšetřování Babišovy kauzy Čapí Hnízdo, kde mohlo dojít ke zneužití evropských fondů ve výši necelých dvou miliónů euro. Jourová uvedla, že i když je někdo vysoce postavený v politice nebo v byznysu, platí pro něj zákon stejně jako pro běžného občana.

Babiš se „své“ místopředsedkyně před Orbánovými útoky nezastal. Naopak ji nepřímo za její postoj k Orbánovu režimu kritizoval. „Je třeba, aby Evropská komise komunikovala s vládou a parlamentem, nejen s opozicí,“ zpochybnil zjištění, ke kterým Jourová a úředníci Evropská komise dospěli. Přestože vztahy Babiše s Jourovou byly celých minulých skoro šest let korektní a byl s její prací spokojen a i proto ji opětovně nominoval, představuje její nové potrfolio pro premiéra velký problém a Babiš nebyl vůbec nadšen tím, že ho získala. Jourová nemůže jednak pominout Babišovy vlastní kauzy, vyšetřování Evropskou komisí pro střet zájmů, roky se vlekoucí vyšetřování kauzy zneužití evropských dotací v Babišově projektu Čapí hnízdo, ani to, že Babiš de facto vlastní velkou část médií.

Paradoxně to ale je Orbán, který v dopise Leyenové do budoucna odmítl s Jourovou komunikovat. Že se k celé záležitosti vůbec nevyjádřil slovenský premiér Igor Matovič, to už je spíše tradice, než výjimka z pravidla.

Jediným případem, kdy se Matovič zatím ve V4 výrazněji ozval, bylo veto zářijové schůzky Visegrádu s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Babiš, která setkání vetoval, tvrdil českým médiím, že stejný postoj mělo i Slovensko a Maďarsko. Matovič ale veřejně prohlásil, že to nejdříve jeden ze států (Česko) vetoval a pak už nebylo o čem jednat.

Visegrád funguje, ale nedemokratický stín nemizí

Nedohoda kolem Běloruska, kde nad motivy Babiše stále panují dohady, je ale jen drobným škrábancem nad jinak navenek dobře fungujícím mechanismem fungování V4. Před summity EU se scházejí nejen premiéři, ale i šéfové diplomacií, konají se i schůzky různých ministrů, v poslední době financí či zemědělství. Maďarsko, které koronavirové nákaze uzavřelo své hranice, udělalo pro zbylé země V4 výjimku a jej ich občanům za určitých podmínek vstup umožňuje. Slušně také stále funguje Visegrádský fond, daří se komunikace kolem přeshraniční infrastruktury nebo spolupráce armád, kde V4 vytvořila nedávno společnou jednotku do bojové uskupení EU

Nad tím vším se však vznáší stín velkých problémů jednotlivých vládních garnitur Maďarska, Polska a kvůli problematické osobě premiéra i České republiky s dodržováním plné demokracie se západními standardy, včetně otázek státu práva či střetu zájmů.

Visegrádská čtyřka se tak stává stále problematičtějším uskupením, což zdá se, mezinárodně velice nezkušený slovenský premiér Igor Matovič zatím nechápe. Slovensko bylo přitom zprávou o stavu demokracie a právního státu označeno Bruselem za zemi, kde je sice problém s úspěšností při stíhání korupce, ale kde se situace v rozporu s vývojem ve zbytku V4 lepší.

Problém je nejen ve vůli Slovenska pozitivně se od zbytku Visegrádu odlišit, malé mezinárodní zdatnosti premiéra Matoviče a jeho nechuti nechávat příliš zviditelňovat se prezidentku Zuzanu Čaputovou, ale i v tom, že by k ráznějšímu distancování se potřebovalo podporu alespoň českého partnera. Jenže Andrej Babiš na nic takového jako rozchod s Orbánem a Morawieckým (tedy spíše s vůdcem vládnoucího Práva a spravedlnosti Jaroslawem Kaczynským) vůbec nepomýšlí. A to nejen kvůli svým vlastním problémům, ale také proto, že pevně na straně dnešního Polska a Maďarska stojí český prezident Miloš Zeman, který je pro Babiše zárukou vládnutí.

Slovensko, které by mohlo už díky euru, nebo už celoevropsky proslavené prezidentce Čaputové hrát roli středoevropské bílé vrány, tak bohužel stále více zabředává do visegrádského bahna podivných států, které nejsou už tak úplně počítány do evropské rodiny plně demokratických zemí. Bratislava tak zbytečně promarňuje velkou šanci být pro okolní svět zcela mimořádnou zemí střední Evropy, šanci, kterou Slovensku okno historie na počátku druhého desetiletí 21. století dalo.

Foto: Zľava premiéri Česka, Poľska a Maďarska.
Zdroj: Profil českého premiéra Andreja Babiša na sieti Facebook.