Svätý Štefan, známy aj ako kráľ Štefan I., je jedna z najnámenších osobností v maďarskej histórii. Svoju krajinu založil ako kresťanský štát pred približne tisíc rokmi po tom, ako porazil svojich krajanov, ktorí chceli zostať verní pohanským tradíciám.
Byl to asi od počátku trochu nešťastný nápad. V rámci navázání „strategických vztahů“ s Rakouskem, které měly dát nový rozměr české zahraniční politice kabinetu Bohuslava Sobotky, vedeného sociálními demokraty, byl v Černínském paláci vymyšlen koncept Slavkovského trojúhelníku.
Pobaltská Litva se stala počátkem tohoto roku další zemí, která rozšířila řady eurozóny. V eurozóně, která je zcela oprávněně považována za jádro Evropské unie, je tak už celé Pobaltí. Když si uvědomíme, že před dvaceti lety nebyly Estonsko, Lotyšsko a Litva ani samostatné státy, ale součást Sovětského svazu, je to obdivuhodný výkon. Jejich ekonomická úroveň tehdy odpovídala úrovni SSSR a byla velice vzdálena středoevropským standardům.
Rok 2014 mal byť pre maďarského premiéra Viktora Orbána triumfálnym rokom. Fidesz v posledných troch voľbách získal pohodlnú väčšinu.
Stredne veľké mestečko na severe Poľska Słupsk sa zdalo ako to posledné miesto, kde by chcel niekto stráviť Silvestra. Publicitu mu však dodali nielen známe osobnosti, ktoré mesto navštívili, ale v prvom rade nový starosta Robert Biedroń. Jeho úspech v posledných komunálnych voľbách sa stal symbolom meniacej sa poľskej spoločnosti a mnohým priniesol nádej.
Střední Evropa má dnes mnoho důvodů obávat se Ruska. Jak z vojenského, tak politického, ale především z energetického hlediska. Střední Evropa se Ruska obává, ale zároveň za víc než dvacet let, dobu delší než trvání první československé republiky či II Rzeczpospolity Polska, udělala jen velmi málo pro to, aby se Ruska obávat nemusela. Západní Evropě se někdy vyčítá příliš pragmatický přístup k Rusku, zvláště Německo stálo na čele států, které i v Putinově Moskvě až do ruské okupace Krymu viděly strategického partnera Západu. To lze ale pochopit – západní Evropa dělala dobré obchody i se Sovětským svazem, zvláště po podpisech Helsinských dohod a přechodu do měkké fáze studené války.
Poprvé od konce studené války, a vlastně poprvé od bojů v budapešťských ulicích, které krvavě ukončily Maďarskou revoluci v roku 1956, se přímo za hranicemi Slovenska a Polska válčí. Ukrajinský Majdan, jehož výročí si v těchto dnech připomínáme, začal jako mohutná, poklidná demonstrace za proevropské směřování země, při níž stovky tisíc Ukrajinců doufali, že přesvědčí tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče k udržení prozápadního kurzu své země. Nakonec se to za cenu stovky mrtvých a mnoha, mnoha raněných, útěku Janukovyče a změny vlády na Ukrajině podařilo. Ruský prezident Vladimir Putin, který se dlouho na tuto možnost připravoval, se však Kyjevu pomstil okupací a anexí Krymu a válkou, zatím omezenou na východ Ukrajiny.
