Zahraničná politika

Vypadalo to téměř jako úhybný manévr. Tři dny před návštěvou německé kancléřky Angely Merkelové v Praze český premiér Bohuslav Sobotka v hlavním projevu při každoročním setkání českých velvyslanců prohlásil, že by Česká republika na podzimním zasedání Evropské rady chtěla prosadit vytvoření unijní armády. A podle některých komentátorů tím „vytvořil téma“, které by při setkání s kancléřkou odvedlo pozornost od problémů kvót na uprchlíky, na nichž se Praha s Berlínem neshodne, byť české odmítavé stanovisko je daleko měkčí než Bratislavy a Budapešti, které dokonce rozhodnutí o kvótách žalují. Navíc myšlenku „evropské armády“ prosazuje i český prezident Miloš Zeman, takže je to jedna z mála věcí v evropské police, kdy mohou šéf vlády a hlava státu ukázat jistý soulad.

Read more

Ještě donedávna se nám zdálo, že tady ve střední Evropě bude míru naší spokojenosti s daným rokem určovat, kolik jsme dostali ten rok přidáno, jak se dařilo ekonomice celkově a kam jsme se o prázdninách podívali na dovolenou. V tomto smyslu byl rok 2015 ve střední Evropě zlomový. Otřes způsobený jakoby nekončícím proudem uprchlíků a migrantů, kteří se jak protrženou hrází valili do Evropy, a přitom neexistoval způsob je zastavit, znejistěl svět, v němž žijeme, více, než si kdo před rokem dovedl představit.

K tomu se přidala zpola úspěšná série atentátů přívrženců Islámského státu 13. listopadu v Paříži, která zdánlivě potvrdila oprávněnost obav, jež populisté nejen po střední Evropě rozsívali v souvislosti s „islámskou hrozbou“ přicházející do Evropy s uprchlíky. Černá dluhová díra jménem Řecko, která ovládala stránky novin až do léta, je nyní zapomenuta, a zdá se vlastně banalitou oproti tomu, co nám – ať už v našich myslích, nebo reálně – hrozí.

Read more

Polské parlamentní volby nemusí přinést jen obyčejnou výměnu jedné vládní garnitury za jinou, ale mohou vést i ke změně zahraničně-politické orientace země. A do jisté míry dokonce i ke změně politického systému z demokracie západního typu v poloautoritativní stát typu dnešního Maďarska.

Read more

Výškou státní podpory to nebude, protože to by jinak automobilka Jaguar svůj závod postavila v Polsku. Vyspělostí automobilového průmyslu nebo úrovní infrastruktury také ne, protože to by závod za 1,5 miliardy eur, který zaměstná tisíce lidí, stál zřejmě v České republice. Daně a odvody jsou ve střední Evropě přibližně všude stejné a podobně to už dnes platí o platech. Proto lze s poměrně velkou určitostí říci, že důvod, proč si koncern Tata pro svoji novou automobilku vybral právě Slovensko, je v tom, že Slovensko má euro, zatímco dvě jmenované konkurenční země ho nemají.

Read more

Nad Pražským hradem vlaje vlajka Evropské unie, prezident Miloš Zeman i premiér Bohuslav Sobotka sami sebe označují za proevropské politiky, hnutí ANO vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše je v Evropském parlamentu součástí silně eurofederalistické liberální frakce. Když však dojde na lámání chleba, jako nyní kolem Řecka či uprchlíků, chová se Česko téměř tak, jako kdyby byl prezidentem Václav Klaus a ve Strakově akademii vládla ODS v čele s Petrem Nečasem.

Read more