Podmínka dodržování právního státu je pro nový rozpočet EU podmínka zásadní
Polsko a Maďarsko by samy měly mít zájem na dodržování státu práva, říká v rozhovoru eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví.
Polsko a Maďarsko by samy měly mít zájem na dodržování státu práva, říká v rozhovoru eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví.
Čo obsahovala jadrová dohoda, od ktorej Donal Trump odstúpil? Aký to bude mať dopad na snahy o nešírenie jadrových zbraní vo svete a na vťahy USA a ich transatlantických partnerov, vrátane nás? Rozpráva naša kolegyňa Klaudia Báňaiová.
Už v květnu zazní startovní výstřel k jednání o novém sedmiletém rozpočtu Evropské unie, který začne platit po roce 2020. Bude to rozpočet daleko napjatější než dva předchozí. A to nejen proto, že z Evropské unie s největší pravděpodobností vystoupí jeden z velkých přispěvatelů Velká Británie. A díru po Londýnu bude třeba zacelit, nebo v novém rozpočtovém rámci docela tvrdě škrtat. Některé země západní Evropy, v čele s Německem, dávají najevo, že jsou ochotny souhlasit s navýšením příspěvků a také samy přispět k tomu, aby se rozpočet Evropské unie snižovat nemusel.
Pochádzal novičok z Ruska? Má samotné Rusko skutočný záujem pomôcť s vyšetrovaním, alebo sú jeho ponuky na spoluprácu nereálne? Malo sa Slovensko pridať ku svojim spojencom a taktiež vyhostiť ruských špiónov s diplomatickými pasmi? Odpovedá riaditeľ RC SFPA Alexander Duleba.
V súčasnosti sa nachádzame v azda najkomplikovanejšej bezpečnostnej situácii od studenej vojny. Nedôvera medzi Ruskom a tzv. krajinami Západu je taká priepastná, že akékoľvek opatrenia na budovanie dôvery a bezpečnosti sa zdajú byť prekonané. Zväčšujúca sa nedôvera a hostilita v rámci medzinárodného spoločenstva sa v najväčšej miere odráža v politicko-vojenskej oblasti. Prepracovanému a dlhodobo budovanému, aj keď zďaleka nie dokonalému režimu kontroly zbraní totiž hrozí kolaps.
Donald Trump je rok od svojho zvolenia prezidentom Spojených štátov stále ďalej od naplnenia svojho sna o veľkej a mocnej Amerike. Zahraničnopolitické rozhodnutia ho nebavia a prenecháva ich na iných ľudí alebo inštitúcie. Komunikácia Bieleho domu v podobe prázdnych sloganov a vyhrážok majú navyše za následok hrozbu, že americká zahraničná politika prestane ľudí zaujímať.
Miroslav Wlachovský pôsobí v diplomacii od roku 1998. V rokoch 2011 a 2015 zastupoval Slovensko v Londýne ako veľvyslanec. Dnes je riaditeľom Oddelenia strategickej komunikácie pod ministrom zahraničných vecí a európskych záležitostí. Rozprával sa s ním Dušan Fischer.