Po prekvapení z Veľkej Británie, ktorá si v referende zvolila brexit, sa naštartovala vnútrounijná debata o budúcnosti Európy. Aké je v tomto stanovisko krajín V4, ktoré sú dnes napriek historickej blízkosti vo veľmi rozdielnom postavení voči Únii? Nový výskum naznačuje viac zhody, než by sme možno čakali.
Evropská unie začíná po britském referendu o vystoupení z unie připomínat rozpadající se říši Karla Velikého v dobách po jeho smrti. Vznikají regionální zájmové koalice, které se v novém poměru sil snaží získat pro sebe co nejvíc výhod a naopak to, co pro sebe pokládají za nevýhodné, zablokovat nebo oslabit. Unie se slovy jednoho bruselského diplomata „rozkližuje před očima“.
Ukázal to summit jižního křídla Unie, který do Atén svolal řecký premiér Alexis Tsipras jen několik dní po schůzce visegrádské čtyřky v Krynici. Tsipras navrhl na jednání v Bratislavě zcela jiná východiska, než zazněla od visegrádské čtyřky. Někde mezi tím stojí bohatý a prosperující zbytek Unie, kde však kancléřka Angela Merkelová jakoby nedokázala, nebo ani nechtěla převzít vůdčí roli a pokusit se po referendu uklidnit Unii rozbíhající se do různých stran.
Vyšehradská spolupráca sa teší podpore verejnosti vo všetkých štyroch krajinách, navyše nemá takmer žiadnych odporcov. Aj toto konštatovanie vyplýva z výskumu, ktorý realizoval bratislavský Inštitút pre verejné otázky v spolupráci s agentúrami na výskum verejnej mienky v krajinách V4 na jar a začiatkom leta roku 2015. Výsledkom je publikácia 25 rokov V4 očami verejnosti, a keďže posledný porovnateľný výskum sa uskutočnil ešte pred vstupom vyšehradských krajín do EÚ, aktualizácia dát bola veru namieste.
Evropská unie už zažila mnoho střetů a sporů. Rozhodně se nedá říci, že spor o povinné kvóty na uprchlíky, kterým si prošla v minulých dnech, byl výjimečný svojí intenzitou či délkou. Přesto mohou být jeho důsledky pro fungování Evropské unie velice významné, a to nejen při hledání řešení uprchlické krize.
Uplynulé slovenské predsedníctvo V4 od júla 2014 do júna 2015 opäť zdvihlo latku vnímania Vyšehradskej štvorky. Naši európski partneri, ale aj globálni hráči ho vnímajú ako dominantné stredoeurópske fórum spolupráce, s ktorým má zmysel spolupracovať. Na takýto druh spolupráce využívame formát V4+, ktorý zachováva jedinečnosť Vyšehradu, a pritom umožňuje aktivity s ďalšími štátmi.
Původně vlastně o nic nešlo. Hlasování Evropského parlamentu o smlouvě o Transatlantickém investičním a obchodním partnerství (TTIP) nemělo ve fázi vyjednávání, v níž se dohadování mezi USA a Evropskou unií nachází, žádný jiný než symbolický význam.
