Po prekvapení z Veľkej Británie, ktorá si v referende zvolila brexit, sa naštartovala vnútrounijná debata o budúcnosti Európy. Aké je v tomto stanovisko krajín V4, ktoré sú dnes napriek historickej blízkosti vo veľmi rozdielnom postavení voči Únii? Nový výskum naznačuje viac zhody, než by sme možno čakali.
Rozhovor so štátnym tajomníkom Ministerstva zahraničných vecí a európskych záležitostí a splnomocnencom vlády SR pre predsedníctvo SR v Rade EÚ Ivanom Korčokom.
Od neúspešného pokusu o vojenský prevrat v Turecku sú vzťahy medzi Erdoganovou vládou a Západom čoraz chladnejšie – kooperácia s krajinou polmesiaca je pritom pre EÚ životne dôležitá v otázke zvládania migračnej krízy. Aké sú možné scenáre ďalšieho vývoja a čo môžu európski lídri urobiť, aby situáciu zvrátili vo svoj prospech?
Evropská unie začíná po britském referendu o vystoupení z unie připomínat rozpadající se říši Karla Velikého v dobách po jeho smrti. Vznikají regionální zájmové koalice, které se v novém poměru sil snaží získat pro sebe co nejvíc výhod a naopak to, co pro sebe pokládají za nevýhodné, zablokovat nebo oslabit. Unie se slovy jednoho bruselského diplomata „rozkližuje před očima“.
Ukázal to summit jižního křídla Unie, který do Atén svolal řecký premiér Alexis Tsipras jen několik dní po schůzce visegrádské čtyřky v Krynici. Tsipras navrhl na jednání v Bratislavě zcela jiná východiska, než zazněla od visegrádské čtyřky. Někde mezi tím stojí bohatý a prosperující zbytek Unie, kde však kancléřka Angela Merkelová jakoby nedokázala, nebo ani nechtěla převzít vůdčí roli a pokusit se po referendu uklidnit Unii rozbíhající se do různých stran.
